Hrbitov Poem by ZeGaLa Nobody

Hrbitov

Byl jsem tam
pořád je slyším
hlasy mrtvých co na mě křičí
křídla andělů ze zlatého peří
radí mi kudy a kam
teď i já panikou křičím

Snad časem skončí zlý sen
ten ve kterém jsem uvězněn
kolik zlatých per
posbírat musím abych je umlčel
co na tom vidí
tolik zoufalých lidí

Kamenné sloupy plné příběhů
léta života a snění
dny složené z kousíčku
a květiny vyhaslých
nebe tady není
jen sny bohů bývalých

Saturday, April 4, 2015
Topic(s) of this poem: death,grave
COMMENTS OF THE POEM
READ THIS POEM IN OTHER LANGUAGES
ZeGaLa Nobody

ZeGaLa Nobody

In the middle of nowhere
Close
Error Success